Včelařská konference

Nezlobte se na mne, ale všechno špatně.
Včelstva, která i po podzimním ošetření (předpokládám dobře zvládnutou fumigaci) mají hodně roztočů mají:
a) nízký samočistící pud
nebo
b) odolné roztoče na léčiva
nebo
c) kombinaci a) a b)

Jarním ošetřováním takovýchto včelstev (natíráním plodu) jen prodlužujeme nevyhovující stav. Odpovědný včelař takováto včelstva likviduje. Včelařům je to líto a léčí a léčí a léčí resp. předává nevhodné geny dál a dál a dál. Tyto neustále přeléčovaná včelstva s roztoči (uměle udržovaná při životě) nazývám "bacilonosiči".

Rozchovávat jen včelstva s dostatečným samočistícím pudem. Nemusím mít nejvyšší výnos, stačí mi zdravá včelstva. Ono se to vrátí. Bacilonosiči a chcípáci do úlů nepatří.

Závěr je asi jasný.

Podle mého názoru by tam trubčice už mohly být, jen pokud by se včely z nějakého důvodu rozhodly při tom neúmyslném zamáčknutí matky ke konci března neodchovat z plodu novou matku. To koneckonců se mohlo klidně stát, protože březen je ještě předjaří, tedy spíš zima než jaro a léto a v takovém období včely po osiření narážejí matečník na plodu někdy, vzácně, až několik dnů po osiření.Mohly by tedy s matečníkem příliš moc čekat a propásnout vhodný termín. Je to dost řídký jev, ale může se stát
Trubčice by se ale projevily typickými vajíčky a potom plodem. A to taky není žádný větší problém. Ani pro rušení včelstva, kdy by se ty včely musely vytřepat ven, aby se do okolních včelstev vžebraly jednotlivě. Ani pro odchov nové matky, kdy stačí do trubčího včelstva přidávat v pravidelných intervalech trochu plodu a trubčice jak je odběr mateří kašičky plodem, samy skončí a stanou se z nich normální včely.

Díky za dobrý tip, na plodovou zkoušku jsem nepomyslel. Dát tam rámek s nejmladším plodem mě napadlo, ale jen jako možnost nechat vychovat novou matku, a to mi přišlo lepší je spojit se slabšími. Plodová zkouška je super nápad, snad už si to budu tentokrát pamatovat, když si to vyzkouším. Když je nenarazí, může to kromě přítomnosti matky znamenat i přítomnost už zrajících trubčic, nebo to je nesmysl a narazili by je i přesto?

Nedostatkem zásob to rozhodně není. Ve včelstvech je zásob hromada, až mě to zarazilo. Měl jsem v čase toho prvního oteplení spíš dojem, že nestačí nosit. Asi nějaký úhyn u sousedů a loupežné zálety.. Na zásobách jsem neškudlil a po prvních proletech kontroloval.

Trubci už byli v úlech toho 25.3., i hromada zavíčkované trubčiny (vedle dělničího plodu), takže určitá naděje na oplodnění matky by tu byla.

Zkusím tu plodovou zkoušku, ještě jednou díky,

HI

kdy nasadit medník?

V tuto dobu už je spojování úplně zbytečné, za týden, 14 dní bude zase včely dělit, aby udělal oddělky.
Možná, kdyby předpověď na dalších 14 dní byla prudké ochlazení plus ještě nějaké sněhové srážky a mráz, tak by spojování bylo na místě.

Také je možnost, že jim začaly docházet zásoby a matka přestala klást. Teď bylo zrovna docela chladno a možná chtělo trochu přikrmit.

Pokud na vloženém rámku s nejmladším plodem postaví matečník, tak ten plod. rámek zase vyndej a spoj se slabšími.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 10:02:53
> ----------------------------------------
> "Zační plodovou zkouškou. za 2 dny víš na čem jsi."
>
> Souhlas.
> Ono takhle časně odchovávané matky se mohou rozklást o hodně později.
> Jednak po vylíhnutí mohly čekat i nějaký týden, než bylo optimální počasí
> pro oplozovací výlet, takže se všechno posunulo. Jednak taky je takhle
> časně nedostatek trubů, takže oplozování se protáhlo na hodně výletů.
> Jednak taky jak nebyl velký výběr, oplození mohlo být nekvalitní a taková
> matka se často rozklade znatelně později než kvalitně oplozená matka.
>
> Pokud tam matka je, je potom třeba sledovat, jestli je kvalitní a pokud
> není, málo klade, má hodně mezerovitý plod, je třeba ji po zesílení
> včelstva vyměnit za kvalitní. Každopádně minimálně raná květnová snůška je
> pryč.
>
> Pokud se matka třeba kvůli špatnému počasí v době výletu ztratila, je nyní
> už takový vhodný čas, že naražením matečníků na plodu z plodovné zkoušky v
> podstatě vznikne regulérní oddělek. Ze kterého není problém odchovat novou
> kvalitní matku.
>
>
>

"Zační plodovou zkouškou. za 2 dny víš na čem jsi."

Souhlas.
Ono takhle časně odchovávané matky se mohou rozklást o hodně později. Jednak po vylíhnutí mohly čekat i nějaký týden, než bylo optimální počasí pro oplozovací výlet, takže se všechno posunulo. Jednak taky je takhle časně nedostatek trubů, takže oplozování se protáhlo na hodně výletů. Jednak taky jak nebyl velký výběr, oplození mohlo být nekvalitní a taková matka se často rozklade znatelně později než kvalitně oplozená matka.

Pokud tam matka je, je potom třeba sledovat, jestli je kvalitní a pokud není, málo klade, má hodně mezerovitý plod, je třeba ji po zesílení včelstva vyměnit za kvalitní. Každopádně minimálně raná květnová snůška je pryč.

Pokud se matka třeba kvůli špatnému počasí v době výletu ztratila, je nyní už takový vhodný čas, že naražením matečníků na plodu z plodovné zkoušky v podstatě vznikne regulérní oddělek. Ze kterého není problém odchovat novou kvalitní matku.

Zační plodovou zkouškou. za 2 dny víš na čem jsi.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?elstva bez plodu na konci dubna
> Datum: 27.4.2012 08:41:36
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> včera jsem byl rozšiřovat včelstva a k mému překvapení jsem ve 2 dost
> silných včelstvech nenašel ani buňku plodu. Mám jich celkem 5, z toho 3
> pěkná silná a 2 taková slabší (nedávno jsem tu řešil, zda je spojit nebo
> ne, a nakonec jsem se rozhodnul je vypiplat - možná budu ještě rád...).
> Poslední zásah do včel byl 25.3., kdy byl proveden povinný nátěr plodu. I v
> těchto dvou silnějších, teď bezplodových včelstvech, bylo plodu hromada,
> mám v živé paměti jak jsem brblal že se nátěr nedělal aspoň o 14 dní dřív,
> když už to musí být. Celé včelstvo (3 NN 39*17) se muselo překopat a natřít
> a přitom zřejmě přišlo o matku... Tuhle hloubkovou prohrábku jsem jim
> chudákům včera zopakoval, jak jsem se snažil za každou cenu zjistit co se
> děje a najít aspoň vajíčko. Našel jsem jeden takový nanicovatý opuštěný
> nouzový matečník (ze dvou takových včelstev).
> Prosím o radu, co s nimi. Je mi dost divné, že i kdyby matka zahynula při
> manipulaci s rámky, že by si včelstvo nevychovalo novou? Bylo tam vážně
> dost plodu všeho stáří. Je možné, že ty zbytky nouzových matečníků už
> zlikvidovaly, takže jsem je nenašel? Je to akorát měsíc, takže určitá šance
> na to, že mají novou matku, která jen zatím neklade, by tu mohla být. Co
> myslíte, mám ještě počkat, nebo urychleně, než se vyvinou trubčice, spojit
> každé z nich s jedním z těch slabších (jedno 1 N 39x24 a druhé 1NN 39*17 -
> dostalo zabrat od žluny a hlavně se jim do úlu dostala myš)? Případné
> spojení asi provést nasazením včelstvíčka s matkou nahoru, přes noviny
> (nechat otevřené očko?), večer? Díky za každou radu a názor, ať Vám to
> bzučí aspoň tak, jako mě to páté včelstvo (obsedlo teď 5 NN, to je radost
> pohledět, trochu jsem doufal že taková budu mít 3 :( ).
>
> Honza Indra
>
>
>

Dobrý den,
včera jsem byl rozšiřovat včelstva a k mému překvapení jsem ve 2 dost silných včelstvech nenašel ani buňku plodu. Mám jich celkem 5, z toho 3 pěkná silná a 2 taková slabší (nedávno jsem tu řešil, zda je spojit nebo ne, a nakonec jsem se rozhodnul je vypiplat - možná budu ještě rád...). Poslední zásah do včel byl 25.3., kdy byl proveden povinný nátěr plodu. I v těchto dvou silnějších, teď bezplodových včelstvech, bylo plodu hromada, mám v živé paměti jak jsem brblal že se nátěr nedělal aspoň o 14 dní dřív, když už to musí být. Celé včelstvo (3 NN 39*17) se muselo překopat a natřít a přitom zřejmě přišlo o matku... Tuhle hloubkovou prohrábku jsem jim chudákům včera zopakoval, jak jsem se snažil za každou cenu zjistit co se děje a najít aspoň vajíčko. Našel jsem jeden takový nanicovatý opuštěný nouzový matečník (ze dvou takových včelstev).
Prosím o radu, co s nimi. Je mi dost divné, že i kdyby matka zahynula při manipulaci s rámky, že by si včelstvo nevychovalo novou? Bylo tam vážně dost plodu všeho stáří. Je možné, že ty zbytky nouzových matečníků už zlikvidovaly, takže jsem je nenašel? Je to akorát měsíc, takže určitá šance na to, že mají novou matku, která jen zatím neklade, by tu mohla být. Co myslíte, mám ještě počkat, nebo urychleně, než se vyvinou trubčice, spojit každé z nich s jedním z těch slabších (jedno 1 N 39x24 a druhé 1NN 39*17 - dostalo zabrat od žluny a hlavně se jim do úlu dostala myš)? Případné spojení asi provést nasazením včelstvíčka s matkou nahoru, přes noviny (nechat otevřené očko?), večer? Díky za každou radu a názor, ať Vám to bzučí aspoň tak, jako mě to páté včelstvo (obsedlo teď 5 NN, to je radost pohledět, trochu jsem doufal že taková budu mít 3 :( ).

Honza Indra

Příteli Stonjeku, neni ten sublimát nějaké chemické jedovaté svinstvo? Jak se to vůbec správně jmenuje?

J.P.

Já zastávám zásadu, že provedení úlů musí být jednoduché. Přirozeně taky účelné, aby bylo pro včelky optimální, ale hlavně jednoduché.
Má to dvě výhody, za prvé hlavně pokud se včelaří s větším množstvím pro výnos, je ztráta času řešit před každým úlem 5 nebo 15 minut nějakou techniku, třeba to vysouvání úlů. Já preferuji hned a jednoduše otevřít úl a místo techniky hned začít řešit včely. Ono taky když člověk přijde v 8 - 10 ráno do včelína a končí v létě v 8 -9 večer se západem slunka, nemá potom na nějaké technické blbosti ani pomyšlení ani v mladém věku, natož pak někdy ve stáří.
Za druhé jednoduchý úl znamená, že se v něm dá včelařit, jen s nějakými zdrženími až doslova do doby, dokud se nezačne rozpadat. Pokud jsou v úlu nainstalované nějaké technické složitosti a pokud je na ně včelaření vázáno, končí životnost úlu s ukončením provozování té složitosti, takže životnost takového úlu je potom polovina, třetina předchozí životnosti. A to je úplně zbytečné.
Pokud bych měl ukončit své včelaření v zadovácích, končil bych tedy v úplně jednoduchých klasických zadovácích. Klidně i v zadovácích po 2x12 rámků 39x24, protože rojení v nich umím zvládnout, možná v zadovácích po 2x16 plástů 39x24 nebo možná i ve vícepatrových zadovácích s objeme srovnatelným s nástavkovými úly.

Svoje Budečáky jsem měl všechny z vysouváním. Přidal jsem jeden ohyb navíc abych se vyhnul zoně největšího tmelení. Vysouvací bedýnka musí při každém vysunutí sáně namáznout, takže tam musí být kus filce napuštěný vyhovujícím olejem. Určitě se mi v nich práce líbila víc než v universálech! Kdyby byly větší, bylo by v nich v malém hezké včelaření! Zdraví R. S.

Stonjek:
Myslím, že na stáří je ideální nízkonástavkový úl vyrobený z pevnějšího Styroduru 4000.
--------

Nějakou dobu jsem tápal, protože málokdo - a ni ti co z toho dělají, natož prodejci- mi neporadili jak se v číslech orientovat.

Takže pokud někod tápe jako já dřív, tak u pěnových PS ať už EPS či XPS se měří tlak v kPa při 10% deformacia to se u EPS udává většonou přímo. Fasádníí má 75, ten včely vykusují, prý stovku už ne, od stovky se XPS značí S100,S150,S200 - /F fasádní, S stabil/ jsou do podlah. Já mám plemenáče na dopručení řezané na míru v Inva Soběšice? - družstvo invalidů - z S150 a natřené 2x akryl barvou zevnitř a zatím jsem je použil k převozu včel. A i když tam bylv včely nabouchané přes týden, neblo do PS kousnuto.
Ale dnesk abych šel do podlahových XPS (Styrodur, Floormate, ... - podle výrobce se názvy a označení liší) a pevnost je na rozdíl od fasádních 300kPa vyšší. 400 až 700kPa. Styrodur 40xx má myslím právě 400kPa. Viděl jsem úly z Floormatu a netknuté a získal jsem desky z Floormate do průmyslových podlah - demolice a to je "prkno". To má myslím 700kPa.

Karel

Právě že co se týká zadováků, vím...
Vysouvací zařízení byla slepá ulička, je vhodné tak pro včelaře technické hračičky. Už požadovaná přesnost v jednotkách milimetrů, která se během používání vysouvacího zařízení musí dodržet, je ve včelaření hodně omezující a znamená dost velké zkrácení životnosti úlu.
Nebudu tady ten zřejmý fakt dále rozebírat, původní téma je jiné.

Koukám, že opravdu nevíš nevíš... Samozřejmě, že se úplně stejně používal dlouhý nůž, mezi patry je mřížka a prkénka, takže v tom rozhodně není rozdíl. Pokud je dodržena přesná mezera 10mm i nahoru, tak to včely prostavují minimálně. Samozřejmě záleží i na způsobu ošetřování. Pokud to neotevřeš celou sezónu, tak to prostaví, ale jak jsi sám psal, do těchto úlů se lezlo pomalu každý týden v sezóně vylamovat matečníky, dělat matce místo pro kladení (převěšování), odebírat med a plod, pořád samé nepochopitelné věci pro nízkonástavkáře. ... Zrovna se nyní jednoho včelaře, který mění své myšlení a začíná mít včely opravdu rád, nechce jim stále překážet... tak se ho snažím udržet, aby stále ještě do včel nelezl. Je taky zvyklý na podobnou technologii. Od jarní prohlídky by chtěl nejmíň týdně vidět každý úl zevnitř... Moc pěkně to popsal pan Dibus na stránkách Zubří v kalendáriu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 09:06:33
> ----------------------------------------
> nevím ,nevím. Já do zadováku posvítím, když vidím, že je rámek propojený
> můstkem se spodním rámkem nebo stropem, tak tam fouknu kouř, aby odtamtud
> zmizely včely, můstek proříznu nožem a teprve potom vytahuji rámek kleštěmi
> ven.
> Vytahovat rámky vysouvacím zařízením znamená, že se všechny ty můstky
> najednou zboří i se všemi včelami, co v nich jsou, případně při smůle i s
> matkou, spousta včel se přimáčkne, rozzuří, můstky se sladinou nebo plodem
> se slisují, sladina a šťávy z larev začnou vytékat....nevím, jestli to je
> vhodné pro staršího včelaře s omezenou pohyblivostí....
>
>
>

nevím ,nevím. Já do zadováku posvítím, když vidím, že je rámek propojený můstkem se spodním rámkem nebo stropem, tak tam fouknu kouř, aby odtamtud zmizely včely, můstek proříznu nožem a teprve potom vytahuji rámek kleštěmi ven.
Vytahovat rámky vysouvacím zařízením znamená, že se všechny ty můstky najednou zboří i se všemi včelami, co v nich jsou, případně při smůle i s matkou, spousta včel se přimáčkne, rozzuří, můstky se sladinou nebo plodem se slisují, sladina a šťávy z larev začnou vytékat....nevím, jestli to je vhodné pro staršího včelaře s omezenou pohyblivostí....

Svojí vyčerpávající odpovědědí jsem se snažil předejít přesně takovým kritikám. Vím o tom, že 99% vysouvacích zařízení do Budečáků nefungovalo! Pokud jde o frekvenci rozebírání, ono to tak skoro vychází během jarního rozšiřování týdně 1-2 mezistěny a pak po 14 dnech vytáčení medu, oddělky apod. Ta sezóna není zase tak dlouhá....
Samozřejmě plně souhlasím s panem Stonjekem, že lehký nízkonástavkový úl do výšky rámku 17cm je asi nejlepší řešení. Sám mám 39*17 a funguje to perfektně. Pan Volejník takových včelstev ve stejných úlech zvládá 220 ve svých 82 letech.... pro tu paní bych ještě zdůraznil, že z důvodu váhy se vůbec nemusí bát 39*17 pouze po 9 rámcích v nástavku, postavit je v podstatě na podlahu a počítat s potřebou 7NN pro řepku pak stačí 6NN. Pan Volejník to tak úspěšně dělá již 40 let.... viz poslední Včelařství.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 08:35:31
> ----------------------------------------
> Hm, zadováky jsem zmínil já.
> Vysouvací zařízení bylo vymýšleno v různých variantách mnohokrát za doby,
> kdy byly zadováky běžné úly. Mnoho včelařů je vyzkoušelo, ale málokdo u
> nich zůstal.
> Tam je obecný problém, že poměrně složitá konstrukce se musí provozovat
> uvnitř úlu, kde k její části mají včely přístup a rychle ji zatmelují. Plus
> prostavují rámly nad sebou. Včelař musí být za prvé tak trochu technik a za
> druhé musí do včel chodit hodně často, každý týden, každých 14 dní,
> zařízení musí pokaždé očistit od tmelu, namazat olejem atd... Zvláště pokud
> ta včelstva jsou silná.
> Možná by se hodilo na slabá včelstva nebo na oddělky, kde tolik nezatmelují
> a neprostavují, pokud by bylo třeba umístit hodně včelstev na velmi malý
> prostor.....jinak zřejmě ne.
>
>
>

Hm, zadováky jsem zmínil já.
Vysouvací zařízení bylo vymýšleno v různých variantách mnohokrát za doby, kdy byly zadováky běžné úly. Mnoho včelařů je vyzkoušelo, ale málokdo u nich zůstal.
Tam je obecný problém, že poměrně složitá konstrukce se musí provozovat uvnitř úlu, kde k její části mají včely přístup a rychle ji zatmelují. Plus prostavují rámly nad sebou. Včelař musí být za prvé tak trochu technik a za druhé musí do včel chodit hodně často, každý týden, každých 14 dní, zařízení musí pokaždé očistit od tmelu, namazat olejem atd... Zvláště pokud ta včelstva jsou silná.
Možná by se hodilo na slabá včelstva nebo na oddělky, kde tolik nezatmelují a neprostavují, pokud by bylo třeba umístit hodně včelstev na velmi malý prostor.....jinak zřejmě ne.

Ono to je hodně individuální. A hlavně, kdo to "ještě nemá" nemá o tom pořádnou představu. Kdo už "to má" , tak kolikrát je příliš v tom, nemá nadhled, snaží se za každou cenu udržet toho včelaření co nejvíc a potom trpí i včelař i včely. A třeba i okolí. Já co vím o včelaření ve stáří, tak hlavně usuzuji z toho, co jsem viděl staré včelaře včelařit v okolí. A z doby, kdy jsem včelařil výhradně v zadovácích.
Fakt je, že na rozdíl od včelaření v produktivním věku či včelaření s cílem získat víc medu a peněz včelaření ve stáří neklade důraz na rychlé ošetření včelstev. Není tak problém se v jednom včelstvu hrabat hodinu i dvě. Což právě vnáší do hry zpátky ty zadováky. Na které jsem třebas já z dřívějška hodně zvyklý a stále jich ještě dost mám.
Kdo nikdy nepracoval se zadováky, jen s nástavky, tak pro něho může být ve stáří dobré řešení mechanizace stanoviště. To znamená například nad nástavkové úly hodit drážku s kladkou, na hák závěsné zařízení, tomu přizpůsobit nástavky a dno... vybraný úl by se tak rozebral na nástavky, ty přenesly kladkou na nějaký manipulační stůl, k tomu by se třeba i sedlo a vsedě v nástavcích provedlo, co je třeba. A pak zase úl složil zpátky...
Případně bylo zveřejněno už pár nápadů na manipulační vozík, kterým lze taky rozebrat nástavkový úl na jednotlivé nástavky a ty taky převézt na nějaký manipulační stůl....

S dovolením jako ještě mladík se připojím se svou zkušeností.

Když Ruda zmínil zadovák -souhlasím, ale pouze s vysouvákem. Na Pardubicku předělávali zadováky na vysouváky, v Holicích byl nějaký šikovný strojař-včelař, který vyráběl výsuvné zařízení. Pomáhal jsem jednomu hodně nemocnému včelaři přes 80 let věkem s kardiostimulátorem a dalšími chorobami a zvládal to, i když byl nucený být skoro pořád opřený, nebo sedět. Princip je jednoduchý - ze zadu se k zadováku nastrčí "šuplík", který má na horní hraně zuby, po kterých se posunuje výsuv. rámky visí v plechových vinglech, občas jsou ještě podobné k dostání ve včelařských potřebách. Do nich se zaháknou dva dráty podobné drátům z jízdního kola a výsuvem se vytáhne celé patro do šuplíku a včely se ošetřují shora, žádné dloubání v Budečáku!! Vysouvání je hřídel na koncích kolečka tak akorát do ruky, kterými vlastní silou vytahujeme do šuplíku. Dvě ozubená kola nad zuby šuplíku nám vytažení usnadňují... Aby to fungovalo je třeba 2 maličkostí - občas plechový vingl máznout jedlým olejem a dodržet mezeru mezi bočními loučkami rámků a stěnou úlu přesně 10mm!!! jinak se mačkají včely a jsou zlé. Kvalitně udělané rámky jsou samozřejmostí. Obvykle se to dělalo na míru 39*27.5, což bylo mnohem lepší naž 39*24...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 04:48:47
> ----------------------------------------
> Spíš zadováky než ležany. Když je zadovák vhodně umístěný, sedne se k úlu
> na židli, otevře úl, všechno udělá a nemusí vstát dříve, dokud úl není zase
> zavřený.
>
>
>

Zdravím Miroslavu a předem říkám, že nemůže všemu věřít co se píše. Se stejných důvodů co ona uvádí jsem si udělal několik ležanů a věřil, že je to ideální úl na stáří které už u mě také ťuká na branku. Samozřejmě ovlivněn články ve Včelařství od př. Hájka a Otčenáška. Žel zklamání bylo velké a z medné soutěže vyšel jako bezkonkurenční Dadant, tedy jeho napodobenina. Aby ležan nějak fungoval musíte mít vysoké rámky, uvedení autoři doporučují výšku 35 cm. Až budete poprvé chtít oklepat takový rámek od včel plný medu, rychle zjistíte, že jste na to dost slabá, nebo po oklepání jednoho medníku uvidíte, že tudy cesta nevede, navíc musíte mít v medníku černé rámky nebo víc drátků, jinak vám světlý plást utrhne. Na vytáčení musíte mít spec. medomet. A i kdyby jste toto překonala, medné výnosy silně pokulhávají. Výrazným vylepšením je i polomedník, pak vše je jinak, ale to už také není ležan. Nepoznal jsem úl, v kterém by se včelky tak ochotně rojily a to jsem začínal v Budečákách! Každopádně za vyzkoušení to stojí, přijeďte si z vlekem, máte u mě poslední 2 zcela zdarma. Myslím, že na stáří je ideální nízkonástavkový úl vyrobený z pevnějšího Styroduru 4000. Nahoře a dole dřevěný rám a výplň ze styroduru. Když všechny dřevěné součásti necháte namočit vakuově do sublimátu / zeleného/ a pak vnitřek potravin. barvou, je to úl navěky. Držím palce aby vaše rozhodnutí bylo super! R. S.

Spíš zadováky než ležany. Když je zadovák vhodně umístěný, sedne se k úlu na židli, otevře úl, všechno udělá a nemusí vstát dříve, dokud úl není zase zavřený.

Dobrý den zaujal mě příspěvek R. Stonjeka - rušíte ležany, já o nich uvažuju. Tělesné síly nepřibývá, zvedat nástavky je pro mě nemyslitelné, pracuju i v nástavkových úlech s jednotlivými rámky. Jde to, ale začínám počítat s tím, že se brzy nebudu moci šphat ani po schůdkách. A někde jsem četla, že ležan může být dobrou náhradou za nástavkový úl, protože ho lze sestavit tak, aby měl velký objem. Ráda bych se dověděla něco o výhodách a nevýhodách ležanu od člověka, který s ním má zkušenost. Děkuji. Miroslava

Špačkové v podstatě dělají službu. Tu službu dělat vlastně ani nemusí. Ty drobný za řepku do Německa jim zato nestojí.

---------

Moje, řeč, jak říkávám: "Běžte si nějakému zemědělci postěžovat, že vám platí hotově za vše co dodáte, ale málo."

Asi nepochopí, jestli si včelaři stěžují, nebo se chlubí jak se mají dobře.

:-)

Karel

Tak toto problém s konkurencí nevyřeší. Pravý problém může vyřešit jen neúplatný a neovlivnitelný celník, který by se našel na nafukování zásob medu a šel by od těch nedrzejších baličů podnikatelů, co vyloženě zneužívají soudy proti včelařství a ještě se prezentují v růžově krásné a za nimi všichni ostatní, kteří nemají nato mít bandu právníků.

Bohužel toto je ta dnešní laťka a je úplně v jiné rovině nastavená, než by měla a hlavně ji nevidí adepti, kteří investují obrovské peníze a čas do včelařství a prakticky se v krátké době uštvou pokud jsou poctiví nebo jestli je nesežere něco jiného. _gp_

---------
Ano, vše je v pořádku, ale stálo by za to, nestydět se za původ medu a pořádně jej označovat. Jen tak vzniká skutečně konkurenční prostředí. Ta zmíněná eurokvalita by se neměla zahalovat do roucha "směsi medů ze zemí ES a mimo ES".

GP: "Mají medu v EUrokvalitě dost, maj to bez problémů co se týká analýz a bez různých výkupních horečných stavů. Prostě zvednou telefon a s kompletním servisem nějaký obchodník doveze až pod nos medu co hrdlo ráčí."

______________________________

Ano, vše je v pořádku, ale stálo by za to, nestydět se za původ medu a pořádně jej označovat. Jen tak vzniká skutečně konkurenční prostředí. Ta zmíněná eurokvalita by se neměla zahalovat do roucha "směsi medů ze zemí ES a mimo ES".

Špačkové v podstatě dělají službu. Tu službu dělat vlastně ani nemusí. Ty drobný za řepku do Německa jim zato nestojí. Mají medu v EUrokvalitě dost, maj to bez problémů co se týká analýz a bez různých výkupních horečných stavů. Prostě zvednou telefon a s kompletním servisem nějaký obchodník doveze až pod nos medu co hrdlo ráčí.

Prakticky včelaři v tomto státě narazili na ideologii pánů ve Včelařství, kteří rozvinuly I2J. A to prodej ze dvora.

Nyní je stav, kdy si prostě dvě sorty lidí v oboru nechce překážet. Proč také. Špačkům se dalo jasně najevo, že je včelaři nepotřebují, med si mohou překoupit mezi sebou, když tak, jen na řepku a tu si přeci nakonec mohou včelaři nalít do bandasek a vypít coby medovinu.
_gp_
........
KaJi (88.101.45.181) --- 24. 4. 2012
Re: píchání vcel (57014)
?????:
...Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku...
------------

Pokud vím, tak v zimě byla pěkná výkupní cena. Kdyby vydržela, tak by to snad mohlo stačit.

Ale pokud se objeví dobrovolníci co budou vozit do výkupu za 30 tak proč platit víc. To nikdo s IQ nad 90 neudělá.

Jenže včelaři se ze Včelařství díky inf. embargu nic nedozví, takže ochotně naklušou pod nůž. Chyba tedy asi nebude v Jaroměři. :-)

Karel

Musím souhlasit s Antonem. Teď jsem stěhoval 2 včelstva z ležanů do Dadantů asi o 4 m vedle. Normálně jsem je tam přeskládal ležan otočil do trávy a zabouchal a do 10 min bylo vše jak má být. Ležany ruším, kdo je chce jsou jeho/grátis/. I v chovu matek jsou již překonané! Zdraví R. Stonjek

"Radime, prečo nechceš pochopiť fakt, že môj spôsob presunu včelstiev a je jedno na akú vzdialenosť a ročné obdobie. Ja som aj tohoto roku presunul pre týždňom 4 včelstvá a na rôzne vzdialenosti a nemal s nimi žiadne problémy. A dostal som ďakovné e-maily aj od Vás, každý bol spokojný, pretože ani jeden nemal problémy. Radim, včely sa na miesto nevracajú na základe pachov, ale čisto na orientácii očami."

Vy se chováte, jako by vám každý včelař platil za včelstvo, které přestěhuje podle vás, aspoň jedno euro.
Já uvádím jen alternativy, ať si každý vybere.

Každopádně ale přes zimu je přesun včelstev na krátkou vzdálenost nejvýhodnější. Pokud se nejedná o čas po období delších mrazů, kdy mají včely příliš plné výkalové váčky anebo je problém se sněhem či velkým blátem.
A nejvýhodnější je z těchto důvodů: Jednak včely jsou početně slabé a nemají plod, nebo ho mají málo, úly jsou malé, lehké a tak se s nimi dobře manipuluje. Jednak je nižší teplota a tak včely jsou apatičtější a málo se rozrušují, při šetrné práci a vhodně vybraném období dokonce opatrné ruční přemístění ani nemusí zaznamenat a po umístění na nové místo ani nevylétnou. A nakonec pokud je po přesunu takové počasí, kdy aspoň týden nevylétají, potom na novém stanovišti létavky vylétnou, zorientují se na něm a o starém stanovišti už prakticky nevědí, i kdyby bylo hned vedle.
Proto je toto období vhodné pro různé malé úpravy stanoviště, přemísťování a vzájemné přehazování úlů se včelstvy nebo přemísťování včelstev na malou vzdálenost.

Nehodí se akorát tolik na přemísťování na větší vzdálenost,kdy se včely vezou třeba hodinu na přívěsném vozíku za autem, mohou se při tom dost rozrušit a potom na novém stanovišti pravděpodobně potřebují vhodné teplé počasí, aby se mohly proletět. S tím ale zkušenosti nemám.

Zkušenosti mám právě s tím přehazováním úlů nebo s jejich přemísťováním na malou vzdálenost. Vezl jsem třeba úl se včelami v zimě na ručním vozíku dva kilometry daleko. Byla to lesní a polní cesta, teplota kolem nuly , na cestě buď blátivé koleje nebo 10 - 15 centimetrů sněhu. Včelky byly úplně potichu a na novém místě se ani neobtěžovaly vylézt z úlu.... Vyletěly až zmizel sníh....
Co ještě může být lepší metoda přemísťování včelstev než takováhle....

Jinak si myslím, že se s tím přemísťováním obvykle dělá zbytečně moc humbuku.
Včelstvo se přemístěním nemůže zničit, pokud se třeba nadměrnými otřesy neutrhnou rámky nebo se příliš rozrušené včelstvo nepřehřeje nebo neudusí. A to by muselo být hodně nešetrné přemístění.
Jinak se nic neděje. Maximálně včelstvo ztratí většinu létavek, třetinu, polovinu včel a potom tu ztrátu měsíc až dva dohání. Případně v období loupeže může být vyloupeno. Ale to by zase byla dost velká nedbalost.
Jinak se prostě nic neděje.

?????:
...Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku...
------------

Pokud vím, tak v zimě byla pěkná výkupní cena. Kdyby vydržela, tak by to snad mohlo stačit.

Ale pokud se objeví dobrovolníci co budou vozit do výkupu za 30 tak proč platit víc. To nikdo s IQ nad 90 neudělá.

Jenže včelaři se ze Včelařství díky inf. embargu nic nedozví, takže ochotně naklušou pod nůž. Chyba tedy asi nebude v Jaroměři. :-)

Karel

A máš predstavu, aby si to uskutočnil? Včelstvo v úli, plod, zásoby a pod., keď to čo som Ti napísal v predošlom komentári, je 100%-né.
To, že na pôvodnom mieste ostane 33 včelstiev je v poriadku, dôležité je aby na mieste tvojich úľov, ostalo miesto čisté.Technológia presunu je overovaná nespočetne ráz.Tak sa neboj. Anton

Ta tráva opravdu pomáhá hlavně při přesunech o pár metrů.

Pepan, nemôžem si pomôcť, ale tá tráva je naozaj zbytočná na letáči (viem, ži nič nepokazí), ale včely so po prevoze dokážu novo orientovať na nové miesto tým ich najprirodzenejším spôsobom, okamžitou novou orientáciou pri prvom výlete z úľa na novom mieste, takže podľa mňa zbytočná robota. Ale keď inak nedáš, tak tú trávu na letáč kľudne dávaj.

Jinak nejlepší doba na přestěhování byla před zimou, těsně před příchodem silnějších mrazů a napadnutím sněhu nebo v první cca čtvrtině zimy při oblevě.

Radime, prečo nechceš pochopiť fakt, že môj spôsob presunu včelstiev a je jedno na akú vzdialenosť a ročné obdobie. Ja som aj tohoto roku presunul pre týždňom 4 včelstvá a na rôzne vzdialenosti a nemal s nimi žiadne problémy. A dostal som ďakovné e-maily aj od Vás, každý bol spokojný, pretože ani jeden nemal problémy. Radim, včely sa na miesto nevracajú na základe pachov, ale čisto na orientácii očami.

I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši.

Karel, to nie ekvilibristika jednotlivcov, to je potreba byť voľný a nie sputnaný skafandrom. Jednoducho to neznesiem, ak sa po mojom stekajú potôčiky lepkavého potu.
Ja npr. mám aj rukavice a výborné na prácu s včelami, nie proti žihadlám, ale preto, že mám citlivé ruky na propolis.
Na vhodné rukavice som natrafil na lacné obchody typu "Všetko za 1€" a isto také obchody sú i u Vás, ale majú ich aj v železiarskych obchodoch kde sú o niečo drahšie.

Človek pri práci v týchto rukaviciach nestráca cit, môže robiť všetky práce. Sú z príjemného bavlneného textilu a prsty s dlaňou sú jemne potiahnuté gumou a zatiaľ sú perfektné.

Milý Gusto,tak se nám ta konference pěkně rozbíhá,máme jaro,začíná třešeň,první pampelišky a zanedlouho začne řepka.Každý pochopí,že bodavost včel přijde na potaz až řekněme v červnu či červenci. Kdo se s tím potýká již dnes,je to na pováženou a měl by si s tím něco dělat.
Větší problém vidím v tom,že včely jsou o trochu pozadu za současným datumem,těžko to dohoní,kdo je na vině asi víme.
Takže Špačkové budou nuceni trochu zvýšit výkupní cenu jarního medu oproti loňsku.To se týká těch,co nevědí co s jarním medem a prodávají mu ho. Jinak asi je na skladě ještě dosti medu u včelařů a je třeba doufat,že bude letošní rok trochu skoupý na výnosy aby se udal ten doma...

Asi takto, včely máte v rojáčku a ony si tam bzučí, z kuřáku jim tam
zakouříte APINAR a hned je ticho, všechny včely strnule popadají na dno,
pak se hned musí rojáček otevřít a odvětrat jinak to byla jejich
poslední narkoza :).

To odvětrání je psané v návodě k apinaru, vždy nějaká část včel narkozu
nepřežije, záleží jak se to provede....


petr j.


On 23.4.2012 10:16, Mojmír Večerka wrote:
> Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné
> vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30
> včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
>

Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30 včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
------------
To omámení snad i snižuje věk včel.

Pokud bych potřeboval stěhovat, tak bych to za dané situace udělal s mezistanovištěm, někde třeba rozkvétá řepka, tak bych si zakočoval a pak k sobě domů, nebo bych už počkal a udělal si za týden, 14 dní silné oddělky.

Karel

Hrozí předávkování a je to zbytečný výdaj.
Bohatě stačí v sobotu za úsvitu na to naběhnout a za chvíli je to doma. Čím bude horší počasí tím líp. Úly hlavně dobře stáhnout aby se nerozjely


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <mojmirvecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 23.4.2012 10:17:03
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné
> vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30
> včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?
>
>
>

Tyhlety látky se používají na omámení čistě jen samotných včel setřepaných do rojáku. Není vůbec jasné, jak by dopadl pokus omámit včely v původním úlu s plásty a plodem. Nejspíš by to dopadlo špatně, protože po dlouhodu dobu by kvůli zápachu byl rozvrácen celý úl. Není taky jasné, jestli by to přežil plod. Či jestli by nebyly kontaminovány zásoby.
Prostě se to nepoužívá.

Když už by bylo nutné nechat včely na původní stanoviště zapomenout, dá se to snadno a dobře udělat umělým rojem a jeho zcelováním někde ve sklepě v chadnu, tmě a tichu tak 2 - 3 dny.

Děkuji všem za odpovědi. Včely budu přemísťovat od včelaře ve stejné vesnici (292 m nad mořem). Na jeho stanovišti zůstane dalších asi 30 včelstev. Proč by byl Apinar nebezpečný?

Takováto úspora by mne nenapadla hlavně kvůli pracnosti. Já vím, ale, že jde taky o to dokázat si, že to zvládnu? To je pak o něčem jiném. Taky občas mívám takové nápady. obdobného tipu. :-D, :-D,

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 23.4.2012 07:56:25
> ----------------------------------------
> "I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že
> tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi
> je vždy rozežerou myši. "
> Přesně.
> Já jsem kvůli ceně kupoval obyčejné levné prstové a našíval na ně staré
> rukávy. Nebo taky ty svářečské. Pokud byly rukavice tenké, takže je včely
> propíchly, bral jsem pod ně ještě dovnitř tenké látkové pletené. To bylo
> lepší v tom,že se mohly prát, protože bez nich se mně uvnitř rukavic časem
> nashromáždila špína a zbytky potu, takže používat takové starší rukavice
> bylo dost nehygienické.
>
>
>

"I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši. "
Přesně.
Já jsem kvůli ceně kupoval obyčejné levné prstové a našíval na ně staré rukávy. Nebo taky ty svářečské. Pokud byly rukavice tenké, takže je včely propíchly, bral jsem pod ně ještě dovnitř tenké látkové pletené. To bylo lepší v tom,že se mohly prát, protože bez nich se mně uvnitř rukavic časem nashromáždila špína a zbytky potu, takže používat takové starší rukavice bylo dost nehygienické.

Ta tráva opravdu pomáhá hlavně při přesunech o pár metrů. Při větších vzdálenostech tím nic nepokazí
Hlavní je však přesun provést kdy jsou včelky doma. V JZD jsme před 50 lety jezdili nad ránem a na novém stanovišti zabouchali na úly, aby se zorientovali co se děje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 22:39:06
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
> Mojmír, neviem koľko včelstiev chceš presťahovať, v podstate je to jedno,
> čo musíš ale spraviť
>
> - na novom mieste pripraviť podstavce! a vozík na ich prevoz
> - prevoz urob Keď včely prestanú lietať teda večer alebo chytro ráno.
> - letáč musíš uzavrieť sieťkou, ale musí to dokonalé.
> - na pôvodnom mieste nesmie ostať pomocný úľ! a zber vrátiacich sa včiel
> ako to radí Radek. Včely aj keď zaletia naspäť na svoje pôvodné miesto,
> istotne sa vrátia do svojich úľov, na novom mieste.
> - ešte dodám, že na letáče netreba dávať žiadnu trávu, pretože včely pri
> výlete na novom mieste sa povinne znovu orientujú.
>
> Táto technológia sťahovania včiel je preverená a dávam záruku, že aj
> úspešná. Anton
>
>
>

Karlíku, tak si je řádně ukliď a nemusíš shánět nové.

J.P.

Pánové, zse jedna, nebo jedn co nahodil udičku. Ta nejdlova proti zoufalé je úplný žabař!! Vypadá to, že jich více neuloví a prohraje sázku. Špatně volené téma a ještě hůř položená otázka. Ha ha ha.

J.P.

"Dříve se doporučovalo přestěhovat včelstva na mezistanoviště vzdálené cca 10 km. Novější zkušenosti však potvrzují skutečnost, že je to zbytečné. Postupuj podle návodu který zde doporučuje A. Turčáni. Co je důležité, na původním stanovišti nesmí zůstat nic, co by připomínalo úl."

Běžná situace při práci bez rukavic - propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat.
_gp_
---------
JO, rozumná řeč. Vždycky mě udivovali lidi co za vrchol profesionality považovali optevírání včel v trenýcrkách.

I když posledních pár let chodím do včel bez rukavic. Ale to je proto, že tvrdé pracovní jsou na mě moc tvrdé, a ty včelařské moc drahé a v zimě mi je vždy rozežerou myši.

Karel

Dříve se doporučovalo přestěhovat včelstva na mezistanoviště vzdálené cca 10 km. Novější zkušenosti však potvrzují skutečnost, že je to zbytečné. Postupuj podle návodu který zde doporučuje A. Turčáni. Co je důležité, na původním stanovišti nesmí zůstat nic, co by připomínalo úl.
JK

Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi 500 m vzdušnou čarou.

Mojmír, neviem koľko včelstiev chceš presťahovať, v podstate je to jedno, čo musíš ale spraviť

- na novom mieste pripraviť podstavce! a vozík na ich prevoz
- prevoz urob Keď včely prestanú lietať teda večer alebo chytro ráno.
- letáč musíš uzavrieť sieťkou, ale musí to dokonalé.
- na pôvodnom mieste nesmie ostať pomocný úľ! a zber vrátiacich sa včiel ako to radí Radek. Včely aj keď zaletia naspäť na svoje pôvodné miesto, istotne sa vrátia do svojich úľov, na novom mieste.
- ešte dodám, že na letáče netreba dávať žiadnu trávu, pretože včely pri výlete na novom mieste sa povinne znovu orientujú.

Táto technológia sťahovania včiel je preverená a dávam záruku, že aj úspešná. Anton

Možná myslíte APINAR, ten se používá např. pro narkotizaci včel při
plnění oplodňáčků.... Po narkóze se včely zorientují na oplodňáček, do
původního úlu se nevrací...


Pokud stěhujete celé stanoviště, tak myslím že je to zbytečné..... a pro
včely nebezpečné...


petr j.




On 22.4.2012 19:04, Mojmír Večerka wrote:
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>

Běžná situace při práci bez rukavic - propolis, žihadla a třísky docela bolí odstraňovat.
_gp_
..........
> Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?
>
> Karel

Ještě maličkost: otevřít čena a naházet na ně trochu trávy, včely jsou nuceny se znovu zorientovat.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 21:20:21
> ----------------------------------------
> Vozík!
> Večer, nebo brzy ráno zavřít čeno, naložit a převést.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> > Datum: 22.4.2012 19:04:48
> > ----------------------------------------
> > Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> > 500 m vzdušnou čarou.
> >
> >
> >
>
>
>

Vozík!
Večer, nebo brzy ráno zavřít čeno, naložit a převést.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 19:04:48
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
>
>

To mě nikdy jaksi nedošlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 18:48:09
> ----------------------------------------
> "V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři
> chmatáci (Homo apis chmatelensis)"
>
> Apis je ale v původním významu kdysi ve starém egyptě býk, ne včela.
>
>
>

O ničemtakovém nevím. Pokud jste z vyšší polohy, přestěhujte co nejdříve. Pokud z nížiny, nechte na původním místě jedno včelstvo, které se posílí vrácenými včelami...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mojm?r Ve?erka <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
> Předmět: Om?men? v?el p?i p?est?hov?n?
> Datum: 22.4.2012 19:04:48
> ----------------------------------------
> Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi
> 500 m vzdušnou čarou.
>
>
>

Záleží jak včelstvo vypadá... ale určitě to jde vždy. U nízkých nástavků, za květu třešně a slušném počasí bez obav u silnějších včelstev. Pokud máte třeba Vaše 42x 27.5 v jednom nástavku, Tak polovinu rámků přesuňte nahoru aby jste udržel teplo, a všechny mezistěny v obou patrech vzadu. Včely postupně postaví...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nadstavok
> Datum: 22.4.2012 16:03:56
> ----------------------------------------
> Môže sa dať nad plodisko nádstavok len z medzistienkami keď nemám vystavané
> plasty Ďakujem
>
>
>

Jak se jmenuje přípravek na omámení včel při přestěhování na vzdálenost asi 500 m vzdušnou čarou.

A že by jste se ráčila obtěžovat popsat problém?





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nejdlova <nejdlova.kristyna/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ely
> Datum: 22.4.2012 17:06:50
> ----------------------------------------
> potřebovalabych poradit s včelami
>
>
>

"V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři chmatáci (Homo apis chmatelensis)"

Apis je ale v původním významu kdysi ve starém egyptě býk, ne včela.

V tom lese má ale hodně více nepřátel a hlavně je navštěvují včelaři chmatáci (Homo apis chmatelensis)

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zv?en? pichavos v?iel
> Datum: 22.4.2012 17:15:48
> ----------------------------------------
> Jaké to bylo při odběru žihadel?
> gp:
> Osobně používám ochrannou kombinézu, pérka boty a obyčejnou kuklu a
> svářečské rukavice. Kombinéza a kukla jsou perfektní kvůli zalézání, pérka
> boty kvůli nadměrnému výskytu klíšťat, rukavice proto, že propolis, žihadla
> a třísky docela bolí odstraňovat. Praktické, dostupné a mám od včel
> většinou klid.
>
> Samozřejmě že je nenám jako jiní přátelé vedle sousedovic bazénu. Včela
> patří do lesa a není to domácí zvíře.
>
>
> -----------------
>
> Ty rukavice máš při odběru žihadel, nebo i při běžné práci u včel?
>
> A s umístěním naprostý souhlas.
>
> Karel
>
>
>